Odpovím si sám, je tomu tak. Většinu chyb vyhodí program až po spuštění.

Děkuji za odpověď, je mi to jasné.

Ještě bych měl dotaz k funkcím s proměnným počtem parametrů, tedy např. void test(int i, ...). Funkce se dá takto deklarovat i volat, ale nemám přístup k volitelným parametrům - něco jako va_arg makro. Vypisoval jsem si i obsah paměti kolem &i (zásobník?), ale není tam nic rozumného. Pokud to nejde, nevadí, udělám to jinak.

Ještě další takový špek z jazyka C. Chtěl bych si zjednodušit volání následující funkce:

void test(char *buf, int len)
{
   ....
}

Pokud chci předat data jen o jednom znaku, kterým je literál, musím napřed buffer rezervovat, naplnit hodnotou a potom předat. Jako buffer může být jen proměnná, tedy:

#define ALPHA 16

char val = ALPHA;
test(&val, 1);

Přímo hodnotu ALPHA jako pamater funkci nepředám. Toto nefunguje:

#define ALPHA 16

test(&ALPHA, 1);

Našel jsem kdesi na netu makro PTR_TO, které se v běžném C dá použít:

#define ALPHA 16
#define PTR_TO(X) ((tmp = X),&tmp)

test(PTR_TO(ALPHA), 1);

Pro FULL-C je to už asi příliš složité, nicméně funguje mi kupodivu toto:

#define ALPHA 16
void * PTR_TO(int X) { return &X; }

test(PTR_TO(ALPHA), 1);

Funkci se opravdu předá hodnota konstanty ALPHA, je to však bezpečné? Neuvolní se lokální proměnná funkce PTR_TO dřív, než je použita přes ukazatel ve funkci test?

PS: Omlouvám se za všetečné dotazy, nicméně SDS mi učarovalo pro svou jednoduchost a zkouším, co z něj vytáhnu. Jsem zvyklý psát programy co nejúsporněji a pokud se mi podaří ze 20 řádků zdrojového kódu udělat 10, je to tak přehlednější i pro mě, když se k programu po čase vrátím.

Tak jsem to samozřejmě myslel. Protože nejde předat adresu konstanty, musí se napřed její hodnota uložit do nějakého paměťového místa a získat jeho adresu. Chtěl jsem jen zjednodušit tento nutně dvouřádkový (dvoupříkazový) zápis. To dělá makro tak, že definuje dočasnou proměnnou tmp, na kterou pak odkazuje (chybí v něm definice typu tedy např. ((char tmp = (char)X), &tmp). Ale to je celkem jedno. Myslím, že v tomto případě to bude nejlepší udělat novou funkcí:

void testbyte(unsigned char x)
{
     test(&x, 1);
}

testbyte(ALPHA);

Ještě k tomu "nebezpečnému" volání funkce PTR_TO: mě spíš překvapuje, že se ta hodnota nepřepíše, protože uvolněný zásobník (hodnota ALPHA funkce PTR_TO) by se měl hned obsadit minimálně návratovou hodnotou funce PTR_TO, která se hned předává na zásobníku funkci test. Ale pochopil jsem, že zásobník je asi trochu jinak organizován než u klasického c, překládaného do strojového kódu (viz mé pokusy s proměnným počtem parametrů funkce), takže se tím dále nebudu zabývat. Ale dobré je to vědět.

Díky za ochotu zabývat se prkotinami.