Nejde mi o to porovnat zda S0 vstup funguje spolehlivě, ale zejména o to abych měl vždy skutečnou a správnou hodnotu stavu číselníku z elektroměru. Když např. připojím nový elektroměr budu se zobrazovat jeho skutečné hodnoty číselníku.
V současném SDS se hodnota číselníku vypočítává na základě nastavení počtu pulsů na 1kWh a  hodnota výkonu na základě doby mezi impulsy. A právě tyto hodnoty bych přepisoval programem FULL-C. Možná stačí pouze provést nastavení v SDS - odškrtnout "tento vstup se požívá pro SO" a začít programem přepisovat výše uvedené vypočítávané pro měnné. Program FULL-C by přepisoval hodnoty proměnných pouze pokud by u daného S0 vstupu nebylo zaškrtnuté "tento vstup se požívá pro SO".
Pokud by to tak fungovalo, tak není nutné cokoli dělat. Co vy na to?
Používám SDSBIG.

Realizovat lze téměř vše, ale nejsem si jistý jestli to bude i funkční. Respektive, pokud bychom číselník plnili ručně z FULLC (např. z dékodovaných RS485 dat), a pak se rozhodli (např. při výpadku komunikace) to nechat zase chvíli plnit SDS automaticky z S0, tak vznikne problém, kdy to "předat".
Než by program spolehlivě detekoval že RS485 je "mrtvá" tak mezitím uteče spousta impulsů na S0, které budou ignorovány.
Ano, SDS by mělo umožňovat zápis z programu do číselníků. To by nebyl problém. Ale vidím tam problém v tom "okolo".

Proto doporučuju nechat S0 vstup běžet trvale paralelně bez přerušení, do svého číselníku.
A k tomu paralelně do druhého číselníku zase krmit hodnoty z RS485.
Při výpadku RS485 pak předávat do DB hodnoty z číselníku S0 než se to zase vrátí do pořádku. To by už mohl FC program zvládnout (vybrat, co se zrovna odešle).
Primárně tam jde o to, že pokud má být číselník jakkoliv závislý na S0, tak musí být z S0 trvale a bez přerušení krmen, jinak ztráta byť jediného impulsu pohne s hodnotami...